Poprvé v historii našich společných akciček jsme se rozhodli udělat etapovou hru prolínající se jak víkendy, tak letními tábory.
Vzhledem k mezi dětmi hojné oblibě tématu Středozemě, postav Elfů, Hobitů, Trpaslíků a Barbarů, včetně a odvěkého boje dobra proti zlu, jsme pro ně vytvořili vlastní verzi tohoto všeho s názvem upraveným na naše poměry, tedy STEBOUZEMĚ.
Hra na toto téma je plánována od jara 2014 do léta 2015, tedy 5 akcí (tři víkendovky + dva letní tábory).
Cílem první víkendovky bylo Stvoření našeho světa, tedy seznámit děti se všemi pravidly, Bohem TaToTenem, jeho zástupci na zemi, tedy vládnoucí církví vyznavačů kultu Tří (Ta – matka, To -dítě, Ten – otec).
Společenský systém STebouzemě
-
Vládcem je král, každý ho musí poslouchat. Za odmítnutí poslušnosti králi následuje vždy trest. Nejtěžším trestem je poprava postavy a těžká manuální práce pro hráče! Král je hlavním velitelem armády. Král je jediným soudcem.
-
Krále korunuje církev a nejvyšší církevní hodnostář krále rovněž zastupuje při jeho indispozici. Nejvyšší církevní hodnostář pak může být zastoupen dalším. Zemře-li král, církev korunuje nového!
- Církev komunikuje s Bohy a také žádá každý den jednoho z Bohů o pomoc (bonus) pro jednotlivé družiny i celou armádu STebouzemě.
- Cechy organizují představitelé cechů a jejich zástupci. Každý člen cechu je musí poslouchat, jejich rozkazy však nejsou silnější než rozkazy krále a vůle Bohů zprostředkovaná církví.
- Hlavní kuchař a hlavní zásobovač jsou členové rady s výhradním určením. Není-li pro ně práce a činnost v jejich oboru, nemusí se z vůle bohů ani krále účastnit ničeho, čeho nechtějí!
- Další dospělí jsou Lordi. Lord vždy musí poslouchat příkazy krále a vůli Bohů reprodukovanou církví. V určitých králem určených časových úsecích jsou vůdci bojovníků, jindy zas pomocníky při všem potřebném.
-
Rytíři jsou lordi nebo obyvatelé pasovaní do své hodnosti králem. Mají mnohé výsady, které určuje církev!
-
Kapitáni – nejstarší z obyvatelstva, někdy v roli lordů, častěji v roli obyvatel. Mají tu a tam úkoly mimořádného charakteru, tu a tam jsou zneužiti na těžkou práci, občas (z milosti krále a milosti Boží) užívají výsad, na které běžný obyvatel nedosáhne.
- Obyvatelstvo STebouzemě jsou všechny děti a jejich postavy. Jsou nuceni poslouchat krále, církev, lordy, pracovat, cvičit, bojovat a umírat za krále.
Bylo tedy nutné vytvořit dětem, co by hráčům, jejich postavy pro hru, tedy nechat je vybrat, kterou rasu z nabídky Elf, Hobit, Trpaslík, Barbar chtějí hrát!
Barbar
Barbaři jsou vlastně lidé. Přistěhovali se před mnoha lety do STebouzemě ze severních oblastí. Slovo barbar je zkomolenina slov „brbla, brepta“ a to proto, že pro obyvatele STebouzemě byla řeč barbarů cizí a oni, než se jim podařilo plně se naučit místní jazyk, mluvili velmi nesrozumitelně, takzvaně „breptali“. Barbaři jsou fyzicky velmi zdatní. Jsou vysocí, svalovití, šlachovití a pro toho, kdo vyznává podobný způsob života, mohou vypadat velmi krásní. Dokáží se však, zejména v boji, rozlítit natolik, že působí až děsivě a leckdy se jim podaří díky této vlastnosti, některé z nepřátel zahnat na útěk jen svým výrazem v obličeji a charakteristickým bojovým řevem. Barbaři jsou velmi schopní válečníci. Tu a tam se někteří věnují lovu a lesní moudrosti, výjimečně se mohou stát i zlodějem. Ti nejinteligentnější se věnují i studiu a stávají se z nich alchymisté či kouzelníci, ale mají pak většinou blíže, i když to neplatí pro všechny, k magii černé než k magii bílé. Barbaři mají ze všech ras STebouzemě největší fyzickou sílu. Není zcela lehké pro příslušníka jiné rasy získat si barbara za přítele, podaří-li se to však, je barbar přítelem věrným, obětavým a ochotným položit za své přátele i život v boji. Narazíte-li však na barbara s jeho těžkým obouručným mečem v ruce a ve špatné náladě, je lepší dát se na útěk.
Trpaslík
Trpaslíci jsou starobylý rod. Jejich hlavní náplní byl vždy boj a těžba a zpracování nerostného bohatství. Každý trpaslík cítí a ctí krásu řemeslných výrobků ze zlata, stříbra a drahých kamenů. Dokáží vyrábět skvělé zbraně. Jejich největším uměním je výroba Mitrilu. Tato kovová slitina, pro ostatní národy neznámého složení, má neobyčejné vlastnosti. Kroužková zbroj, z Mitrilu vyrobená, odolá jakékoli zbrani. Mitril je však velmi drahý a těžko sehnatelný. Trpaslíci jsou schopní válečníci, nejlépe se však uplatní jako alchymisté. Příliš se nevěnují práci s lesní moudrostí, rostliny všeho druhu uctívají zejména jen jako palivo do svých kovářských pecí. Jsou velmi zruční řemeslníci a vynikající výrobci šperků vysoké ceny, do nichž tu a tam ukládají nějaké alchymistická čarování. Trpaslíci dorůstají vzrůstu maximálně jeden a půl metru, většinou jsou i menší. Jsou však velmi silní a odolní a to jak vůči nepohodlí a nepříjemnému klimatu, tak vůči jedům, fyzické bolesti a nezdravé stravě. Dokáží proto přežít v podmínkách, kde příslušníci jiných národů hynou. Mimořádnou schopností trpaslíka je vidění ve tmě. Trpaslík málo kdy dbá na nějaké smlouvy a dohody, chová se impulsivně a tak, jak považuje za nejlepší pro sebe a své přátele. Zajmou-li trpaslíci nepřátelského špeha, nečiní jim problém stáhnout ho z kůže.
Elf
Elfové jsou nejstarší z národů STebouzemě. Jsou velice krásní a jen výjimečně mají nepříjemnou povahu. Jsou velmi obratní a velmi inteligentní. Uctívají bílou magii a lesní moudrost. Vzdělaní a moudří elfové umí rozmlouvat se zvířaty i stromy a mají vynikající předpoklady státi se zručnými léčiteli. Milují hudbu a dokáží vyrábět magické zbraně, které pak většinou nejsou použitelné v boji proti elfům. Elfové nemilují a nevyhledávají boj. Jsou-li však napadeni a je v ohrožení jejich život či životy jejich přátel, jsou schopní bojovníci, zejména ve střelbě z luku elfové přímo vynikají. Jejich hlavními zbraněmi jsou ale obratnost a inteligence, takže nepřátelům se málokdy podaří dostat se k elfovi tak blízko, aby mohl použít meč, kyj či sekeru. Elfové jsou štíhlí, šlachovití a jsou rychlí v pohybu, nemají ale příliš schopnost přežít v nepříznivých klimatických podmínkách. Milují les a louky plné květin, v podzemí, horách či poušti se ale zdržují velmi neradi. Jejich přirozenou touhou je žít v míru a věnovat se studiu starých kouzel a alchymistických receptů. Stane-li se elf bojovníkem či zlodějem dokáže uplatnit svou mrštnost a nemívá výrazné potíže s tím nepřátele rychle odstranit z cesty. Málokdy elf tíhne k podporování zla. Stane-li se tak, je pak velmi nebezpečným protivníkem.
Hobit
Hobiti jsou člověku podobné malé bytosti. Jsou nejen malí vzrůstem, ale také často tlusťoučcí a na pohled vypadají mile, přátelsky a neohrabaně. Díky tomu je nepřátelé často podceňují. Kdo však Hobita má mezi svými přáteli, ten ví, že hobití nožky, porostlé na chodidlech takovou vrstvou chlupů, že Hobiti nenosí boty, dokáží přenést Hobita velmi tiše a nepozorovaně kam si zamane. Tato schopnost kombinovaná s pověstnou schopností Hobitů skrývat se a s jejich obratností činí z Hobitů velmi schopné zloděje, vyzvědače či nájemní vrahy. Mezi Hobity jsou jak postavy hodné, milé a přátelské, tak ale narazíte na egoistické, sebestředné jedince, kteří mají sklony k narcizmu. Málokdy však rozpoznáte Hobitovu povahu na první pohled. Hobit vypadá jako malý nepříliš fyzicky krásný nekňuba, ve skutečnosti je takových Hobitů velmi málo. Hobiti tu a tam bývají velmi inteligentní a těžko odhadnout, zda se jejich studium nachýlí k magii bílé či magii černé. Hobiti milují jídlo a pohodičku, jsou-li však nuceni, jsou schopní přežít i v nepříjemných podmínkách. Taková situace však Hobitům na náladě nepřidává a leckdy dokáže udělat z milého človíčka rozezlenou šelmičku. Díky jejich obratnosti málokdy šíp z jejich malé kuše mine cíl.
Po zvolení si, které rasy jejich postava bude, musely děti ještě vybrat pro svou postavu povolání. Zde jsme přistoupili k modelu tří základních skupin povolání, nazvaných Cechy. Zda budou děti připravovat svou postavu na budoucí povolání v cechu Mistrů, Průzkumníků či Bojovníků si mohly určit jen částečně. Ze tří cechů mohly podat přihlášky do dvou z nich a samotné přijetí do vybraného cechu si děti musely pro své postavy sami vybojovat a absolvovaly proto velké množství zkoušek, fyzických, znalostních, obratnostních, inteligenčních atd…
Mistr
Cech mistrů sdružuje osobnosti, které touží po studiu léčitelství či magie. Bez mistra se družina, či hradní posádka obejde jen těžko. Mistři ve svých začátcích trénují tělo i ducha pravidelným cvičením a studiem. Mistr je jediné povolání, které umožní postavě „umět číst“. Svým přátelům je mistr platným pomocníkem buď jako alchymista, léčitel či kouzelník. Tyto specializace mistr získá po základním výcviku, konkrétně od 2. úrovně. Každá z těchto specializací má svá specifická „kouzla“ a je schopna ovládat a rozeznávat určité magické předměty. Mistři nosí znamení svého cechu na řetězu kolem krku. Patronem cechu Mistrů je TA-Matka (v den kdy vládne přidává jim bonus +1 ke všem vlastnostem).
Průzkumník
Průzkumníci jsou postavy houževnaté a mají velmi blízko k přírodě. Bývají z nich vynikající stopaři, zpravidla se časem naučí mluvit se zvířaty. Bývají mezi nimi skvělí šermíři či lukostřelci, málokdy se však nechávají přemluvit k účasti v bitvě na otevřeném poli. Jejich síla je spíše v boji v lese či ve skalách. Průzkumník je obratný, spíše tichý, samotářský a soustředěný. Průzkumník se po základním výcviku, to znamená od 2. úrovně, specializuje buď na hraničáře, nebo druida či zloděje. Průzkumníci nosí znamení svého cechu na zápěstí. Patronem Cechu Průzkumníků je TO-Dítě (v den kdy vládne přidává jim bonus +1 ke všem vlastnostem).
Bojovník
Bojovníci jsou silné, vytrvalé, odolné osoby. Neoplývají sice hlubokomyslným duchem, ale mají velmi vyvinutou schopnost ovládat skvěle všechny druhy zbraní i zvládat boj holýma rukama. Mají mimořádnou schopnost, která působí, že v boji je popadne amok, díky němuž se zvýší jejich rychlost natolik, že od třetího kola v každém kole útočí i se brání dvakrát. To platí v boji na blízko, nikoli při střelbě. Bojovník má možnost vybrat si konkrétní jednu zbraň, se kterou dokud ji neztratí, nebo nezničí, při přechodu na vyšší úroveň vždy získává vylepšení o jeden úročný bod. Bojovník se po základním výcviku, to znamená od 2. úrovně, specializuje buď na šermíře, bijce nebo ninju. Bojovníci nosí znamení svého cechu na opasku. Patronem Cechu Bojovníků je TEN-Otec (v den kdy vládne přidává jim bonus +1 ke všem vlastnostem).
Postava, která bude obzvláště prospěšná kolektivu může být králem pasována na rytíře:
Rytíř:
Být králem pasován na rytíře je čest pro každou postavu a také postava jakékoli rasy či povolání se může rytířem stát. Jen musí předtím dosáhnout minimálně 1. úrovně.
Hráč i jeho postava musí pro splnění podmínek pasování na rytíře dodržovat tyto zásady:
- ohleduplnost
- věrnost
- pomoc slabším
- pracovitost
- odvaha
- vytrvalost
- slušnost
- galantnost
- poctivost
- pravdomluvnost
- vstřícnost
- zdatnost
- Pasování na rytíře vylepšuje postavě všechny vlastnosti o +2.
- O tom, kdo bude králem pasován na rytíře, rozhoduje král po schválení církví.
- Návrh na pasování na rytíře může vymyslet sám král, nebo jej mohou učinit jednotliví církevní hodnostáři, či společně buď dva představitelé cechů, tři lordi, nebo pět obyvatel. Nového rytíře může navrhnout i někdo, kdo je sám již rytířem a to tak že sám, nepotřebuje k tomu jiné hlasy.
- Rytíře musí všichni ostatní oslovovat „Rytíři“ či „Sire“ nebo „Lady“)!
- Rytíři mají vždy a ve všem přednost, musí však stále dodržovat své zásady.
Naše království však nemělo krále. A bojujte proti zlému čaroději Suchopárovi a jeho rudé poušti šířící se z východu, když nemáte vládce.
Požádali jsme tedy Boha Tatotena, aby nám pomohl v našem boji a naznačil nám, jakým způsobem bychom mohli svého krále korunovat.
Král sám vyšel z všeobecných voleb, vítěz získal 19 hlasů, z 48 oprávněných voličů. Církev volební právo neměla. Zemře-li však postava krále, vybere jeho následovníka již pouze církev po poradě s Bohy.
Abychom mohli krále korunovat, bylo třeba získat nejprve královskou korunu. Bohové nám seslali na pomoc své děti. Dětem našeho Boha říkají běžní pozemšťané souhvězdí. Nejprve tedy bylo nutné seznámit naše děti – obyvatele STebouzemě – se souhvězdími tak, aby jednotlivá souhvězdí dokázaly děti rozpoznat a pojmenovat. Nelze přeci žádat o pomoc někoho, o kom nevíte kde je, jak vypadá ani jak se jmenuje. Taková žádost by neměla v sobě dostatek úcty a pravděpodobně by se nesetkala s pozitivní reakcí.
TOLIKO TEDY K SEZNÁMENÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ TĚCHTO POPULÁRNÍCH STRÁNEK SE ZÁKLADNÍMI PRVKY CELÉ HRY!!!
Nyní již k popisu víkendového děje:
ČTVRTEK
Ve čtvrtek jsme se sešli a radostně se oňuchávali, vždyť někteří jsme se neviděli od přistání UFO a to k němu došlo už před více než půl rokem.
Tatíci živě diskutovali o dění ve STebouzemi i mimo ní
a nadšeně se vítali s naším oblíbeným přítelem
bohem zábavy a neřesti
Gambrinusem jedenáctým
:-)
Děti zatím šmejdily po okolí
připomínaly si srub
rybník
hřiště
i houštiny vůkol.
Po té co dorazila na místo i tradiční skupina brzd Kohouti a tentokrát ještě zpozdilejší rodina Kuchaří,
byl venkovním nástupem
zahájen
program.
Seznámením dětí s pravidly,
řády a společenským
systémem
STebouzemě
probíhalo
již v interiéru.
Vzhledem k relativně
složitým pravidlům
to trvalo
poměrně dlouho
téměř
60 minut.
Pak následovala vynikající večeře a po ní slavnostní zjevení církve
která seznámila děti s trojjediným bohem STebouzemě
Velkým a mocným
TaToTenem
jehož vzývánín
jsme poprosili všechny jeho Ega
Ta-matka, To-dítě, Ten-otec
o ochranu a pomoc.
Samozřejmě církev nejen vládne, ale je tu i proto, aby dodávala do duší obyvatel smysl pro kulturu a rovněž pohodu a dobrou náladu jejímž základním předpokladem je duševní vyrovnanost.
:-)
Proto následoval
kytarový večírek.
V jeho rámci
děti dostaly text
nové
poetické balady
z rukou textařů
z nejvyšších míst
církevní
hierarchie
:-)
(text k dispozici v záložce „Zpěvník“)
Zbytek večera a celou noc pak měly děti na to,
aby se na základě vstupního školení,
a taky popisu postav na církevní
vývěsní desce rozhodly,
do kterých Cechů podají přihlášku.
Pak konečně přišla večerka
a převážná část osazenstva srubu
se odebrala do pelechu:-)
Jen pubertální mládež
měla o něco posunutou večerku
a mezitím
tatínci
ještě trochu,
ale jen
mírně,
řádili
ve svém kutlochu.
PÁTEK
Po páteční snídani
se děti shromáždily před srubem
a po krátkém projevu Nejvyššího Sepukona
nařídil První Sepukon
malou rozcvičku,
aby dětem rozproudil krev v žilách.
Následně děti odevzdaly
přihlášky do Cechů
a pod vedením Církve,
představitelů cechů
a Lordů,
se jaly
plnit všechny
připravené zkoušky.
Kuchař Martin mezitím naplňoval svůj nelehký osud.
Zkoušek bylo opravdu hodně!
Děti v nich musely
prokazovat znalosti,
inteligenci,
obratnost,
sílu,
odolnost,
vytrvalost,
sebezapření
schopnost přemoci svou lenost,
znalosti matematiky,
logiku,
znalosti zeměpisu,
přírodopisu,
rozhodnosti,
šikovnosti,
a trpělivosti
i smysl pro humor , který malinko odnesl Alex :-)
Nutno konstatovat,
že to všichni brali vážně
a to od téměř nejmenších
až po puberťáky.
Ti tři nejmenší – Julián,
Vašík a Maruška to sice vůbec nechápali, ale v rámci svých tříletých schopností se alespoň tu a tam přidali také.
Soutěže a zkoušky přerušil jen oběd.
Po něm děti dokončovaly co nestihly a později odpoledne pak část dětí vyrazila s Pánem Jánem na delší procházku statní si užívaly trochu volného času a většina dospělých začala vyhodnocovat výsledky.
To nebylo vůbec jednoduché. Klíč k sestavení výsledkové listiny byl snad složitější než na nedávné Olympiádě v zemi, kde již včera snědli to, co bylo určeno na zítřek.
někdo byl spokojen
a někoho to sestřelilo :-)
Po chutných párečcích k večeři
tak mohlo nastat
slavnostní přijímání do cechů.
Ještě před tím však Velký Sepukon, za pomoci kouzelné techniky, seznámil děti s Dětmi Božími,
které nám jsou ku pomoci v boji se zlým Čarodějem Suchopárem.
Boží děti jsou Vodnář, Labuť, Rak, Ryby a princezna Kasiopea.
Po tom již nastoupili představitelé cechů a započal slavnostní obřad přijímání
do cechu Mistrů,
cechu
Průzkumníků
a
cechu
Bojovníků.
Převážná většina dětských dobrodruhů
byla spokojena se svým „povoláním“,
snad jen v jediném případě se objevily slzy,
ale ty brzy zaschly, aniž by se objevila krev!
:-)
Přijímání do cechů a rozdávání cechovních listů
byl dlouhý a slavnostní obřad.
Nutno říci, že děti to braly poměrně dost vážně
a cechovní listy se v mnoha domácnostech
následně staly součástí výzdoby dětských pokojů (viz. Šmíďáci)
Po přijetí do cechů nám požehnal velký TaToTen
a zbyl ještě čas i na písničky a pak hají dadý.
Jen tatínci
ve své komůrce
skrovné
a pubertální mládežníci měli dovoleno, ještě trochu poklábosit!
SOBOTA
Snídaně la fantastic!
Po snídani Církev na návrh představitelů cechů
rozdělila děti do bojových družin.
Vytvořily se tak družina Severu,
Dolejš | Albert | Průzkumník | Barbar |
Dvořák | Lukáš | Mistr | Hobit |
Jana | Ondřej | Bojovnik | Trpaslik |
Macháček | Miroslav junior | Mistr | Trpaslik |
Ptáčková | Veronika | Průzkumník | Elf |
Razimová | Nela | Průzkumník | Elf |
Šmída | Antonín | Průzkumník | Elf |
Šmídová | Marie | Bojovnik | Elf |
Žáček | Pavel | Bojovnik | Hobit |
družina Východu,
Černý | Julián Bartoloměj | Bojovnik | Trpaslik |
Dolejš | Marek | Bojovnik | Barbar |
Dvořák | Tomáš | Průzkumník | Elf |
Knotková | Michela | Mistr | Elf |
Mravináč | Matěj | Průzkumník | Elf |
Šmída | Václac | Průzkumník | Trpaslik |
Štičková | Kateřina | Průzkumník | Elf |
Štumpf | Daniel | Bojovnik | Trpaslik |
Tušek | Karel junior | Mistr | Hobit |
družina Jihu,
Čížek | Lukáš | Průzkumník | Elf |
Edr | Michal | Bojovnik | Barbar |
Klapka | Jakub | Bojovnik | Elf |
Knotek | Lukáš | Průzkumník | Hobit |
Kohout | Jan | Průzkumník | Hobit |
Macháčková | Markéta | Mistr | Elf |
Ptáčková | Hana | Mistr | Elf |
Štička | Václav | Bojovnik | Trpaslik |
Tušek | Václav | Bojovnik | Trpaslik |
a družina Západu.
Černý | Barnabáš | Bojovnik | Barbar |
Klapková | Ella | Průzkumník | Elf |
Kohout | Petr junior | Mistr | Elf |
Macháčková | Barbora | Průzkumník | Hobit |
Mravináč | Alex | Bojovnik | Hobit |
Razimová | Eliška | Bojovnik | Elf |
Štičková | Alžběta | Průzkumník | Hobit |
Žáček | Michal | Mistr | Trpaslik |
V každé družině jsou dobrodruzi od 3 do 14-15 let
v zastoupení příslušníků
každého z Cechů tak,
aby byly družiny soběstačné v boji, čarování,
léčení ran, vaření, výzvědné činnosti i stopování.
V rámci možností byly i zde dětští dobrodruzi více méně spokojeni!
Následně dostaly družiny toto zadání:
„Každá družina, prostřednictvím svých mistrů, uvaří lektvar síly!
Každá družina, prostřednictvím svých průzkumníků, získá otisk stopy osoby či zvířete pohybujícího se po okolí!
Každá družina, prostřednictvím svých bojovníků, vyrobí zbraň určenou k boji s nepřítelem!
Všechny družiny budou v prostoru přilehlého lesa hledat kusy mapy, které tam poházel zlý čaroděj Suchopár!
Všechny družiny budou po celou dobu chránit STebouzemi i sebe sama před nenadálými a zákeřnými útoky nevyzpytatelných skřetů!
Všechny družiny budou z plačících stromů odebírat jejich slzy k výrobě loučí!“
Tato zadání bohatě pokryla dopolední program.
:-)
Jak vidno, všichni plnili všechny úkoly s nadšením.
Skřeti byli odraženi
a částečně zlikvidováni,
lektvary od všech družinek měly vynikající chuť
a neuvěřitelnou vnitřní energii.
Veškeré ingredience byly kontrolovány tak, aby nedošlo k otravě:-)
Zbraně vyrobené bojovníky chřestěly a svištěly a žádná ze stop po okolí neunikla pozornosti a ostřížímu zraku průzkumníků!
Příprava výroba loučí probíhala pod dohledem dospěláků, protože popáleniny žhavou smůlou
nejsou vítaným společníkem.
Vše se náramně vydařilo,
ba dokonce se v lese, skřetům pod frňáky, podařilo najít i větší část potrhané mapy.
Po obědě a krátkém poledním klidu,
zbyl ještě čas na poslední dodělávky
a poté už, podle nalezené mapy,
vyrazily družiny k přípravě ohnišť určených k uctění
jednoho z TaToTenových dětí.
Úkol zněl „Získat od božího potomka korunu pro korunovaci krále STebouzemě!“
Na poli pustém, kudy zřejmě již prošla nelítostná vůle čaroděje Suchopára,
byly přepraveny čtyři ohniště.
V příšeří, způsobeném zataženou podvečerní oblohou
a nízkými černými mraky od východu,
zapálili dobrodruzi své ohně.
Úkolem tímto, pověřena byla nejstarší děvčata z každé družiny!
Tu zjevili se na pokraji lesa zástupci
TaToTena na Zemi
a z vyschlé půdy pustého pole
rozdělali pátý,
posvátný a tajemný,
oheň poznání!
Následně měli dobrodruzi rozluštit nepříliš složitou hádanku,
jaké že dítě boží, pětice ohňů znázorňuje.
Markétka, využivší svůj vysoký bonus na inteligenci jak postavy tak hráče,
záhy poznala Kasiopeu.
Tato nebeská princezna ukázala nám všem ohnivým prstem místo,
kde po tisíc let ležela lidským i božím zrakům skryta
koruna krále STebouzemě!
Po nalezení koruny pro krále
již nic nebránilo všem občanům STebouzemě
shromážditi se vůkol slavnostního ohně.
Nejstarší hoši zažehli náš korunovační oheň ve jménu
Východu a Jara a síly bez krutosti,
ve jménu Jihu a Léta a lásky bez nenávisti,
ve jménu Západu a Podzimu a přátelství bez podlézavosti,
ve jménu Severu a Zimy a rozumu bez vychytralosti,
Jakmile oheň vzplanul
přistoupili všichni Sepukonové k odhalení toho,
jež všemi radostně očekáván byl!
Stařec potulný zmizel v propadlišti dějin
a z jeho chudobné slupky vylétl pln mladických sil
náš nový král, Jirkoň I. Spravedlivý!
Na jeho hlavu položil nejvyšší Sepukon královskou korunu
a s ní i odpovědnost za vládu a další osud naší milované STebouzemě
a její vítězství v boji s Rudou chátrou čaroděje Suchopára!
Král krátce promluvil k lidu a následně spolu s církví
a veškerým obyvatelstvem
zapěl naší píseň!
Pak už nastal odchod do interiéru srubu.
(PS: Toto vše bylo původně plánováno na pozdější večerní čas, leč černočerná obloha a předpověď krupobití přinutili Sepukony promluvit se všemi třemi egy Boha, a Matka, Dítě i Otec radou svou navedli nás k uspíšení tak, abychom se vyhnuli neblahým dopadům průtrže mračen, která ovšem, zásahem čaroděje Suchopára, nakonec stejně nepřišla … )
Jako každý večer, končil i tento zpěvem ukolébavek z kytar a hlasivek Sepukonů a následného pravidelného oddechování dětí i chroptění tatínků
:-)
NEDĚLE
Jako každé ráno, i toto začalo snídaní z rukou našich uctívaných kuchařů.
Jejich náčelník se pak z rukou a meče krále,
dočkal jako vůbec první obyvatel STebouzemě, za své umění a dlouholetou péči o nás všechny pasování na rytíře!
Ať tedy slunce nikdy nezapadne nad velikostí Sira Michala z Černova!!!!
Nedělní dopoledne bylo věnováno bojové připravenosti všech dobrodruhů.
Bůh TaToTen rukama některých otců sestrojil zkušební překážkovou dráhu.
Každý z dětských dobrodruhů musel dráhu absolvovat.
Tato zkouška fyzické a bojové připravenosti
skládala se z překonání potůčku lanovou houpačkou,
trefení terče ponožkovou bombou,
plížení pod provazovou sítí,
skolení postav skřetů včera vyrobeným mečem a překonáním pavoučí dráhy,
natažené mezi stromy.
Dráhu postupně prošli
bojovníci ze skupiny Severu
Východu
Jihu
i Západu.
Ostatní se v mezidobí zocelovali
kolektivními hrami
jako fotbal
či baseball.
——–
Tak pomalu leč nekompromisně přiblížila se doba loučení a odjezdu za našimi krásnými, milými, jemnými i hebkými, milovanými a uctívanými manželkami, partnerkami a maminkami….
:-)
….. a jejich masitými polovicemi připravenými na pondělní velikonoční nářez!
:-)
——–
Loučení,
smutná to leč nevyhnutelná součást každé naší akce!
Tak v létě na táboře, při dalším výcviku a boji s Rudou východní chátrou čaroděje Suchopára, na shledanou!
Ať žijí všichni mistři, průzkumníci i bojovníci a lordi STebouzemě!
Ať žijí Sepukoni, zástupci boží na Zemi!
Ať žije bůh TaToTen ve všech svých egech!
AŤ ŽIJE KRÁL!
AŤ ŽIJE KRÁL!
AŤ ŽIJE KRÁL!
AŤ ŽIJE KRÁL!
a taky ať žije přátelství, fantazie, pohoda a vše to, co nás drží pohromadě!
Stále mě S Vámi baví svět!
Mirek